S poklesem státní podpory není už stavební spoření jako takové příliš atraktivní. Nebo mi to vyvrátíte? Jak se dnes vlastně naspořené peníze klientům zhodnocují, o kolik?
Aktuální čísla hovoří jasně – lidé mají stavební spoření rádi. Služeb stavebních spořitelen využívá 3,6 milionů klientů. Sjednáno mají celkem 3,3 milionů vkladových smluv a téměř 650 tisíc úvěrů.
Stavební spoření je atraktivní hlavně pro klienty, kteří chtějí pravidelně měsíčně spořit. Výnos v rámci šestileté vázací lhůty přesahuje tři procenta ročně. Navíc vklady stavebního spoření jsou plně pojištěny, tedy s nulovým rizikem.
Nejtypičtějším rysem posledních let je změna pohledu klientů na samo stavební spoření. Lidé dnes nevnímají stavebko jen jako produkt na výhodné spoření se státní podporou, ale jako pomocníka, který jim zajistí finance na splnění jejich snů v oblasti bydlení.
Logickým vyústěním toho je, že se výrazně zvyšuje zájem o nové úvěry. Podle našich statistik téměř tři čtvrtiny všech úvěrů poskytnutých Buřinkou směřují na rekonstrukce bytů a domů. Jednoznačně vedou rekonstrukce kuchyní a koupelen. S odstupem následují výměny podlah či oken. Co se týká vlastního spořícího produktu – v posledních dvou letech vidíme, že se vrací zájem o stavební spoření pro děti, které se na celkovém počtu námi uzavřených smluv podílí zhruba 15 procenty.

Je zajímavé, že když se oznámilo, že se podmínky hypoték zpřísňují, tak objemy úvěrů ze stavebního spoření raketově vzrostly. Není to důsledkem toho, že stavební spoření slouží jako „doložení“ chybějících zdrojů?
Nemyslím si. Když se podívám konkrétně na naše produkty a výsledky, tak za růstem objemu úvěrů je nárůst prodejů našich vlastních hypoúvěrů, které jsou sjednávány na větší objemy. Zároveň se obecně zvyšují ceny nemovitostí a ceny jejich rekonstrukcí, tím dochází ke zvýšení průměrného uzavřeného úvěru od stavební spořitelny. A rostou i počty uzavřených úvěrů, což je dáno tím, že ekonomice se daří, lidé se nebojí si půjčit a rekonstrukční práce, které dříve takříkajíc mohly počkat, už nepočkají.

V čem jsou rozdíly mezi úvěrem od stavební spořitelny a hypotékou?
Hlavním rozdílem je účel, na který si ho klienti berou. U naší stavební spořitelny převažuje účel rekonstrukce a modernizace. U hypotéky je hlavním účelem koupě nebo výstavba nového bydlení.
Dalším rozdílem je, že zatímco hypotéku si člověk bere většinou jedenkrát za život, rekonstrukční úvěry od stavební spořitelny využívají klienti opakovaně, neboť si chtějí bydlení opakovaně vylepšit či přizpůsobit nejnovějším trendům nebo životním situacím. Poslední rozdíl je v částkách úvěrů. Typický rekonstrukční úvěr je ve výši 300 tisíc korun, typická hypotéka v milionech korun.
I když je stavebko velmi populární produkt, existuje kolem něj řada mýtů. Třeba ten, že k získání úvěru od stavební spořitelny je nutné předem u stavební spořitelny spořit. Což není pravda.

Objevují se zprávy o tom, že brzy praskne hypotéční bublina. V tomto případě úvěry zdraží, i těm klientům co je získali levně, a to po vypršení fixace, na vyšší splátky už nebudou mít, a ceny nemovitostí tak budou stagnovat, či v satelitech se propadnou. Neobáváte se toho?
Naše stavební spořitelna uplatňuje politiku zodpovědného půjčovaní a v posuzování schopnosti klientů splácet úvěry zohledňuje i budoucí možný nárůst sazby po vypršení fixace. Nemělo by se tak stát, že po fixaci bude klientovi změněna splátka tak, že by ji neměl unést. Navíc si myslím, že klienti posuzují vlastní bydlení a jeho financování velmi citlivě a že vyvinou maximální úsilí k tomu, aby si vlastní střechu nad hlavou udrželi.
Jako prevence hypoteční bubliny slouží i poslední opatření České národní banky, které doporučuje, aby lidé při koupi nemovitosti použili i vlastní naspořené prostředky a nepůjčovali si tak na celou nemovitost.

Platí stále, že byt či dům na úvěr se vyplatí více, než platit nájem? Za jakých životních okolností byste doporučil nájemné bydlení a kdy úvěr?
Ano platí. Tím, že máte vlastní nemovitost, jste ve svém a investujete do svého majetku. Nájem dává smysl, pokud si klient chce něco vyzkoušet. Testuje třeba zvolenou lokalitu, nebo velikost bytu před vlastním pořízením nemovitosti. Nebo když ví, že se v daném městě nebo životní fázi nachází dočasně.

Kolik by měl člověk brát, aby si mohl myslet na úvěr od stavební spořitelny (hypotéku), pokud žije sám, respektive kolik by měl být příjem čtyřčlenné rodiny (dva dospělí a dvě děti)? Říká se, že by to rozhodně nemělo být méně než 25 tisíc čistého měsíčně.
Tady je třeba rozlišit, jestli si klient bere rekonstrukční úvěr nebo hypotéku. Pro typický rekonstrukční úvěr ve výši 300 tisíc korun a pro jeho 15letou splatnost by měl klient počítat s tím, že bude muset každý měsíc splatit částku 2 500 korun. Pokud si bere hypotéku dva milióny korun, musí počítat s tím, že bude po dobu 30 let splácet částku 7 400 korun. S těmito splátkami by měli klienti dlouhodobě počítat ve svých rodinných rozpočtech.

Může se stavební spoření v něčem modifikovat, přinést něco nového?
Z úvěrů od stavebních spořitelen je možno v současnosti financovat jen některé položky, které souvisí s bydlením. Umím si představit, že dojde k rozšíření účelů, na které lze úvěry ze stavebního spoření využít na všechny věci, které i v širším kontextu s bydlením souvisí.